Tak tentokrát to vyšlo. Jízdenky koupené a teď už jen poposkakujeme ve frontě na lanovku.

Jízda lanovkou je opravdový zážitek, nejen že se jedná o nejprudší lanovku tohoto typu na světě, ale výhledy jsou nezapomenutelné. Jednu chvíli kabinka stoupá snad kolmo vzhůru. Přehoupnout se přes samotný pilíř je zážitek zase pro váš žaludek. První lanovka vyjede až k přestupní stanici, kde je vyhlídka a je krásný pohled na most. Další lanovkou se dostanete až pod vrchol hory odkud pak můžete pokračovat po schodech nahoru na samotný vrchol a kochat se pohledem na celý ostrov, nebo po schodech dolů (samozřejmě za poplatek, ten je 5MYR) projít kouskem džungle a dostanete se na samotný most. 

Pro movitější a hlavně i trpělivější, je tu připravená zubačka, která za poplatek 25MYR vás k mostu doveze. Ale pěšky doporučujeme, je to hezká procházka. Namasírujte stehenní svaly a trošku té fyzické námahy vám při tom všem dovolenkování přijde vhod. Sky Bridge visí nad nádhernou kopcovitou krajinou deštného pralesa a výhledy na ostrov obklopený modrým oceánem je určitě jedním z nejkrásnějších na světě. 

Je to unikátní most, postavili ho teprve v roce 2004 a je dlouhý pouhých 125metrů. To zajímavé na něm je to, že je zavěšen na osmi lanech na 82metrů vysokém pilíři a visí zhruba 100metrů nad zemí ve výšce 660m.n m.. Asi vám to přijde málo zajímavé, ale teprve když na něm stojíte v té výšce a most se s vámi pohupuje a zem se zdá dost hluboko pod vámi, nepřijde vám těch 125metrů vůbec krátká vzdálenost. Jo a úplně jsem zapomněla, na mostě jsou asi tři místa, která jsou prosklená a vidíte tak skrz podlahu dolů pod sebe. No já se fakt nedívala, stačilo mi to houpání.. Zážitek je to super. Vlastně i cesta zpět byla adrenalinová. Napadlo nás to když jsme měli nastupovat do lanovky. Tady už zastávka není, jede se v kuse. Cestou tam jsme to nevnímali, jak jsme byli unešeni pozorováním okolní krajiny, ale převýšení jsme zaregistrovali. A to nás právě v tu chvíli napadlo. 

Druhá část cesty lanovkou je totiž pěkný mazec. Vlastně hned jak kabina vyjede ze stanice propadne se o několik desítek metrů dolů. Pocítíte to někde kolem žaludku. Ale zdárně jsme se dolu dostali a pokračovali jsme dál. Chtěli jsme dojet až na samý západ ostrova a tam na pláži si i na západ počkat. To se ale nepovedlo. Západ ostrova je hornatý a jeden velký prales. Vede sem jen jedna cesta a po té jsme se vydali i my. Legrační bylo to, že jsme projížděli přes golfové hřiště. No, golfovým míčkem jsme nedostali, tak pobaveni jsme pokračovali dál. Bohužel, silnice skončila u nějakého resortu, a tam nás nepustili. Otočili jsme to a cestou kolem pobřeží jsme hledali možnost kudy bychom se k moři dostali. 

Opět jsme projížděli golfovým hřištěm a opět jsme se kryli před možným útokem míčků. A pak jsme ji našli, sice to nebylo na západě, ale pláž byla krásná. Pasir Tengkorak Beach. Usoudili jsme, že tady západ slunce neuvidíme, tak jsme to po chvíli zabalili a upalovali směrem k domovu. Jeli jsme na pláž až za naším resortem, tam jsme ještě nebyli. Bylo tam krásně. Obrovská dlouhá pláž se spoustou stánků s jídlem, půjčovnou serfů, lehátek, slunečníků a nevím čeho všeho ještě. Západ slunce byl nádherný a také tady pro nás poslední. Vrátili jsme skútr, objednali na šestou ráno taxi a šli balit a spát.